Guest post by Šťastný blog: Jak prokrastinace řádí v mém šatníku

K módním blogům s krásnými fotkami, jako je ten, který právě čtete, chovám tichý obdiv a trochu závisti. Vždycky, když do nich nakouknu, mám pocit, že jsem se ocitla v nějaké hezčí a barevnější verzi našeho skutečného světa, jako by někdo do ulic, po kterých denně chodím, posvítil filmovými reflektory a vypustil do nich stylově oblečené komparsisty. Proto si pokládám za čest, že mohu do jednoho z nich také přispět. 

Jsem Bára a na svém vlastním Šťastném blogu jsem se rozhodla zkoumat nejrůznější způsoby, jak být šťastnější v každodenním životě. Pořídit si něco na sebe pro mě bezpochyby jedním z takových způsobů je. Ještě častěji se mi však stává, že můj šatník je plný nočních můr a zhmotnělých výčitek svědomí. Řádí v něm totiž zlý duch zvaný prokrastinace.

Ano. Prokrastinace neboli chorobné odkládání důležitých úkolů. Možná jste o ní slyšeli v souvislosti se studenty, kteří surfuji na internetu, místo aby se učili na zkoušku. Anebo se týká právě vás, když vyplnění daňového přiznání odkládáte až na úplně poslední chvíli. (Nebo mě, když dopisuji tento článek o půlnoci v den, kdy jsem slíbila ho odevzdat.) 

No nic. Jak může prokrastinace prolézt, zamořit a otrávit vaši skříň s oblečením? Mně se to stalo pozvolna a nenápadně. Začalo to možná tím, že se mi utrhl knoflík od oblíbeného saka. Někam jsem ho odložila, že ho časem přišiju, a sako jsem znovu pověsila do skříně. Čas od času jsem po něm sáhla a chtěla si ho vzít na sebe, ale ouha, mělo utržený knoflík. Tak jsem ho pověsila zpátky. Knoflík se po několika týdnech ztratil v chaotických poryvech naší domácnosti a sako visí ve skříni dodnes.

Dalším případem byly bílé šaty, které jsem si pořídila na začátku léta s představou, že až budu opálená, budu v nich vypadat opravdu dobře. Jenže hned poprvé, co jsem je měla na sobě, mi na ně dcera obtiskla rozteklý čokoládový nanuk. Léto se chýlí ke konci, opálená sice jsem, ale k vyčištění skvrny jsem se dosud neodhodlala. A šaty zůstávají viset na ramínku.

Nebo ty džíny do zvonu, které jsem si nikdy nenechala zkrátit, abych jejich okraje necourala po chodníku. Nebo ten kašmírový svetr s dírou na rukávě.

Pomalu a pozvolna se moje skříň zaplnila věcmi, které nemůžu nosit, protože z nějakého důvodu nejsou ve formě. Dokážu vůbec někdy zvítězit nad prokrastinací a vymýtit všechny ty díry, utržené okraje, čouhající nitě, fleky, skvrny a chybějící knoflíky? Sama soěb teď dávám lhůtu do konce prázdnin.